Španělsko a Portugalsko
Píše se Leden 2022 a já jsem si s kamarádem Petrem řekl, že se pojedeme podívat do španělských a portugalských krajin. Datum jsme naplánovali na konec září a začátek října, kdy tam už nebude takové teplo.
Dopravu motorek jsme domluvili s kamarádem Honzou, který jezdí do Francie pro motorky a náhradní díly. Motorky naloží a odveze do města Bordeaux a vyloží u svého kamaráda. Bordeaux je od španělských hranic nějakých 200 kilometrů, takže ráno sedneme do letadla a večer budeme spát ve Španělsku. Dopravu motorek máme domluvenou i na cestu zpět.
Chtěli bychom poznat co nejvíce a objet Španělsko dokola. Naše cesta povede od Francouzských hranic směrem Atlantský oceán a dále na jih přes Portugalsko do Gibraltar. Dále potom směr sever do Andorry a Pyrenejí a zpět do Bordeaux. Čas je neúprosný a proto se budeme snažit jezdit offroadem po trasách TET a cestou vše budeme upravovat tak, abychom mohli uzavřít okruh. Takové jsou naše plány. Každý, kdo byl na nějaké dovolené na motorce, ví, že plány se mění každý den. Myslím si, že i tato dovolená, bude plná změn.
Vzhledem k tomu, že budeme v civilizované zemi, tak pojedeme na ostrých gumách. Když budeme potřebovat přezout, tak prostě zajedeme do města a pneu koupíme. Kde to bude možné, budeme spát ve stanu. Jídlo si budeme kupovat v potravinách a ochutnávat místní speciality.
Na cestu se vydáme ve dvou Vláďa - Tenere 700 a Petr - KTM 790 Adventure R
23. července jsme zakoupili letenky tam i zpět. Tam poletíme s přestupem v Amsterdamu a zpáteční let je přímý do Prahy. Naše moto dovolená začne 27. září ve večerních hodinách na letišti Václava Havla. Na cestách budeme 18 dní. Návrat plánujeme na 16. října v ranních hodinách a na oběd budeme doma.
Cena zpátečních letenek pro dva motorkáře je 7530,- Kč.
Motorky se vydají na cestu před naším odletem 26. září. Honza s motorkami do Bordeaux dorazí v den našeho příletu, kde na nás budou čekat. Motorky budou vzdáleny od letiště 20 kilometrů.
Takto bude vypadat naše putování po Španělsku a Portugalsku. Cestou zpět navštívíme i Andorru. Andorra je podle rozlohy 16. nejmenší zemí na světě (468 čtverečních kilometrů), 11. nejmenší podle počtu obyvatel a 6. nejmenší v Evropě. Na mapě jsou naznačená místa, která bychom chtěli vidět, spojnice mezi body bude právě Trans Euro Trail (TET). Inspiraci a typy na zajímavá místa a cesty jsme dostávali od kamaráda Radka Fialy, který ve Španělsku i Portugalku byl už dvakrát. Vzhledem k tomu, že tam strávil hodně času, tak zná ta nejlepší místa a trasy.
TET Španělsko
TET Portugalsko
TET Andorra
Vše, co potřebujete na dovolenou, se naskládá do dvou tašek. Ve finále už není rozdíl mezi dovolenou na víkend nebo na 14 dní. V jedné tašce mám naskládané bydlení a druhá je na věci pro volný čas.
Pro cestu jsem použil tašky Kriega (2x 18l a 1 x 12l). Dvanáctilitrovou tašku budu mít prázdnou a budu používat jen na věci, které budu mít navíc, jako například bundu. Když bude teplo, budeme jezdit v dresu. Na zádech budu mít batoh Kriega T18.
Petr je sbalený podobně jako já. Používá též tašky Kriega a na motorce bude mít stejnou kombinaci 2x 18l, 1x 12l a batoh T9.
Motorky jsou nachystané a připravené na další dobrodružství. S Petrem jsme nechali motorky přezout na nové obutí Mitas Terra Force EF. Jak už jsem psal výše. Pneumatiky se podle potřeby vymění na cestě.
14.9.2022 jsme přezouvali motorky u Tomáše (PUNKMOTO) na dílně v Benešově. S Honzou, který nám poveze moto do Francie, jsme byli domluveni, že jestli pojede přes Prahu, tak si motorky rovnou naloží. Tak se i stalo a motorky čekají na odvoz do teplých krajin. Honza nám tak ušetřil cestu do Jižních Čech.
27.9. - Den D
16:00 hod.
Dnes jsme zanechali své pracovní úkoly na jiných a dovolená nám začíná na letišti Václava Havla. Náš první let je plánován na 18:30 hod. s přestupem v Amsterdamu.
Do Amsterdamu jsme přiletěli na čas a máme hodinku najít náš další let. Je to tady trošku větší než u nás a přejít z terminálu C do terminálu B zabere dobrých 20 minut. Letadlo je připraveno na čas a tak si můžeme letět pro motorky do Bordeaux. Do Bordeaux přiletíme ve 22:50 hod. a pokoj na spaní máme zamluvený. Kódy od dveří máme a to je důležité.
Letadlo přistálo bez zpoždění a celá naše cesta proběhla bez problémů. Na hotel jsme zvolili dopravu taxíkem Bolt a abychom se dostali do ubytování, museli jsme použít kódy, které jsme dostali při rezervaci. Fungovaly všechny a tak jsme ubytování dle plánu na pokoji B902 a jdeme spát. Odpoledne pršelo v Praze a teď prší i tady v Bordeaux. V 9 hodin ráno máme sraz s Honzou a budeme si vyzvedávat motorky. Uvidíme, jestli budeme oblékat i nepromoky.
28.9. Deštivý přejezd - 360 km
Ráno, když jsme šli za Honzou přebírat motorky, tak samozřejmě pršelo, zároveň však i svítilo sluníčko. Když jsme vyrazili na motorkách, tak po pěti minutách začalo lejt jako z konve a museli jsme obléknout nepromoky. A tak to zůstalo celý tento den. Počasí se umoudřilo až ke konci dne, kdy se ukázalo i sluníčko. Dorazili jsme do města Miranda de Ebro, kde jsme hledali ubytování. U jednoho penzionu vyšel ven nějaký motorkář a pomohl nám domluvit pokoj a parkování motorek naproti v baráku. Když jsme se ubytovali, tak nás vzal do města ke kamarádovi do hospůdky. Na oplátku jsme mu koupili pivko a všichni jsme si dali něco malého k večeři.
Nakonec vcelku úspěšný den a uvidíme co bude zítra.
Tak vyrážíme na naše putování po Španělsku a Portugalsku.
Místní motorkář, který nám vše vyřídil.
Další motorkář, ale jiné kategorie. Prezident místního klubu No Surrender MC Black Drakkar Iberos. Jezdec Harley Davidson Fat boy.
Dnes jsme konečně začali projíždět i cesty, které jsou málo používané. Po odjezdu z hotelu jsme si šli nakoupit nějakou snídani do místní pekárny a naproti jsme si dali kafe. Musím říct, že sladké pečivo tady mají výborné. Po snídani jsme vyrazili do nížin, kde nám začala i zábava. Tempo bylo vražedné a jelo se výborně. Druh offroadu se měnil a ještě, že jsme na motorky nasadili ostré gumy. Bez nich by to bylo hodně těžké, protože nám dnes většinu dne pršelo. Takže v lesích bláto, na planinách bláto a pak hodně štěrkových cest, které mě baví. Dá se jet rychle a kochat se. Dnes jsme nepromok měli celý den, počasí nám zatím nepřeje, ale věříme, že bude líp. Takže abych to shrnul, prší místy velmi intenzivně, jedeme vražedné tempo a cesta ubíhá. A co se nestane, jedeme kamenitou cestu a ejhle, řídítka začínají hodně kmitat a já si říkám, něco není v pořádku. Zastavil jsem a zjistil, že se mi podařilo někde prorazit přední gumu. Začínáme opravovat a za hodinku je kolo zpět na místě zalepené a jede se dál. Po opravě jsme dojeli na benzínovou pumpu, kde jsem chtěl kolo dofouknout a přitom jsem zjistil, že stále uchází. Oprava číslo dvě probíhá na pumpě, kde jsme zkusili také přípravek na defekty. Nefunguje. Přední kolo dolů šlo znova dolů a zalepit a pořádně. Po cca hodině jsme vše namontovali a pokračujeme dále. Vzhledem k času, který ukazují hodinky, usuzujeme, že najdeme bydlení. 10 kilometrů od nás je v mapě zakreslené ubytování, tak jedeme tím směrem a dnešní jízda tak končí v motelu La Cañada. Zde potkáváme motorkáře na velkých BMW, kteří jedou také TET. Dáváme sprchu a zajdeme na něco malého k jídlu a jedno pivo.
Ranní snídaně a výborné pochoutky, které mám rád.
První defekt, který jsme museli opravit, nás stál hodinu času.
Velká plocha powerbanky nám pomohla k dokonalému přilnutí záplaty.
Druhá oprava na pumpě. Jestli se to povedlo, to uvidím až ráno a napíšu další den.
30.9. Portugalsko na dosah - 305 km
Dnešní den začal kontrolou pneumatiky, která byla dobrá. Startovali jsme stroje a KTM nechtěla naskočit. Roztlačili jsme ji a jeli na trasu TET. Dnes nás čekala offroadová cesta směr Leon a dále přejezd směr Portugalsko. Počasí se konečně umoudřilo. Ráno bylo bez deště a odpoledne svítilo sluníčko. Dnes jsme si užívali cestu na kamenech, šotolinách, lesních cestách, prostě všechno. Pár kilometrů před naším noclehem jsme zastavili na tankování a ejhle, zjistil jsem, že mám zase prázdné první kolo. Záplata vydržela dnes celý den a už jsem si myslel, že je dobrá. Nebyla. Vedle pumpy byl pneuservis, ale mechanik měl plné ruce práce a neměl na nás čas; tak jsme si to tam opravili sami. Oprava nějakou dobu trvala a snad se to napotřetí povedlo. Záplatu jsme dali tu největší a snad vydrží, než koupíme novou. Po opravě jsme zajeli za město do kempu, kde jsme postavili stany. Zítra se vydáme vstříc novému dobrodružství v Portugalsku.
Do třetice všeho dobrého? Snad ano a velkou díru v duši se podařilo zalepit.
Náš první bivak v kempu, kde nikdo není.
1.10. Portugalské cesty - 330 km
Probudili do chladivého rána. Po východu slunce jsme se vydali na Portugalské hranice, kde nám začínala naše cesta. Cesta začala pěkně a jeli jsme podél hranic že Španělskem. Když jsme před sebou viděli průsek proti požáru, tak jsme si řekli, že to zkusíme vyjet. Nahoru dobré, ale při sjezdu dolů se nám to trochu víc a víc svažovalo. Nebylo cesty zpět a naše cesta ba pokračovala. Pokračovali jsme dál a říkali si, že to byl mazec. Sjížděli jsme kamenitý kopec k vodě a já si říkal "Tohle bych nahoru jet nechtěl". Ale jak to tak bývá, když jedete dolů, musíte i nahoru. Takže cesta nahoru byla hustá. No ona to vlastně cesta ani nebyla. Všude velký balvany a skála, takže přidat plyn a hledat správnou cestu. Nahoru jsme se ale dostali. A takových cest jsme během dne měli víc. Po náročném offroadu jsme zastavili v malé vesnici na odpočinek a doplnění vody. Najednou se objevil jeden pán a přinesl nám chlazený nápoj, tak jsme si chvilku povídali a pak jsme pokračovali dál. Už jsme oblékli i dres, protože teploty jsou tu přijatelné. Snad to tak bude i nadále. Ke konci dne jsme udělali přejezd po silnici do města Guarda, kde jsme si našli městský kemp. Postavili jsme stany a zašli do města na večeři. Na Portugalsko jsem byl připraven a věděl jsem, že to bude těžké, ale toto jsem nečekal. Jsou tu terény, které u nás nenajdete a každý den je dobrá škola.
V Portugalsku začíná další offroadová etapa.
Kopec naproti pojedeme, až se dostaneme dolů.
Černá sjezdovka a možná ještě víc.
Vyhlídka na trati, ještě ve výstavbě. V budoucnu tam bude skleněný chodník nad propastí.
Voda je skoro v každé vesnici. Tady vždy doplníme zásoby.
Místní pizza bolognese
2.10. Prašné cesty 345 km
Už jsme v jiném časovém pásmu a je tady o hodinu méně. Ráno jsme se probudili v osm a zašli jsme na snídani. Po náročném dnu v offroadu vždy zvolíme silniční přesun. Projet vše mimo silnici by trvalo přes měsíc, tak musíme měnit plány tak, aby nám to časově vše vycházelo. Dnes nás Portugalsko zase překvapilo. Měli jsme složité úseky, hlavně hodně prašné. Teploměr ukazoval 33 stupňů a každá z cest byla prašná. Na večer jsme dorazili do města Évora, kde jsme si našli kemp. V kempu byl bazén, který jsme si nenechali ujít. Zašli jsme si nakoupit večeři a zásoby na další den. Zítra už budeme jezdit na západním pobřeží Portugalska. Ještě v 21:30 hod. teploměr ukazoval 23 a byla to paráda.
3.10. Západní pobřeží a Atlantský oceán - 250 km
Dnes jsme vyrazili směr Západní pobřeží. Vždy, když vyjedeme z offroadu na silnici, je to příjemná změna. Při silničním přejezdu jsme projížděli farmou na korkové duby. Zajímavá oblast. Dále jsme pokračovali offroadem, kde jsme narazili na jemný písek. Všude to bylo hodně rozježděné a motorky lítaly ze strany na stranu. Byla to zábava, u které jsme se zapotili. Dále jsme pokračovali směr Atlantský oceán, kde jsme i chvilku zůstali. Dali jsme si sváču a našli kemp u města Aljezur, kde chceme večer nocovat. Po příjezdu do kempu proběhla nezbytná kontrola motorek a trocha údržby. Zítra chceme navštívit BMW Enduro Park Portugal - Algarve.
Dub korkový - stálezelený, neopadavý strom se pěstuje pro přírodní korek, který se získává olupováním borky každých 9 let. První sklizeň se provádí po 25 letech od výsadby, když kmen dosáhne minimálně 70 cm v obvodu a dosahuje výšky až kolem 20 metrů. Některé stromy mohou dosahovat stáří až 500 let. V Portugalsku je výskyt dubu korkového velmi hojný a zde také vzniká přibližně 50 % veškeré světové produkce korku.
V tomto jemném písku se jezdí obtížně. Všudypřítomné koleje vás nenechají jet rovně. 
Do BMW Enduro parku jsme dorazili okolo poledního a trochu jsme si tam zajezdili. Myslel jsem si, že to bude uzavřený prostor vyhrazený pro bavoráky. Ale ne ne, je to veřejné místo, kde může jezdit každý. Značka BMW park mediálně proslavila a proto se tomu tak říká. Všude jsou kopce, kde se dá jezdit, ale i snadno ztratit. Napojili jsme se na TET a pokračovali dál. Odpoledne jsme zjistili, že jsme se vrátili na středoevropský čas a tak bylo na čase najít si rychle nějaký kemp. Na závěr dne jsme pokračovali pěknou silnici plnou zatáček a pro dnešní den jsme se ubytovali u Portugalských hranic, ale už ve Španělsku.
BMW Enduro Park Portugal - Algarve 
V kempech skončila sezóna a se stany jsme většinou sami. 
5.10. Svižná jízda - 370 km
V ranních hodinách jsme dostali emailem dobrou zprávu z DEMOTO, že máme pneumaticos. DEMOTO sídlí ve městě Málaga a pneumatiky nám tam budou i přezouvat.
Dnes jsme najeli hodně kilometrů v offroadu, byl to prostě dakar. Ve Španělsku jsou cesty neskutečně rychlé a cesta potom pěkně utíká. Většinu dnešního dne jsme jezdili mezi olivovým háji, které jsou tady v Andalusii známé. Přesouvali jsme se zakempit kousek od známého treku El Caminito del Rey, který si chceme projít. Na vstupenky jsou ale rezervace až 14 dní dopředu a je vyprodáno. Nicméně bydlíme kousek a půjdeme se zítra zeptat a zkusíme se tam nějak dostat.
Zítra máme volný den a když nevyjde naše akce přemlouvání, tak půjdeme méně známé treky.
Nejvíce oliv (84 % španělské produkce) se pěstuje v Andalusii, na špičce omývané mořem i oceánem.
6.10. Volný den - 0 km
Jsme v půlce moto dovolené a den volna si zasloužíme. Dnes jsme spali o něco déle a na cestu jsme se vydali okolo 11 hodiny. Vydali jsme se podívat, jak je to se vstupem na trek. Čím blíž jsme přicházeli, tak nás více a více lidí odrazovalo to zkusit. Ale když už jsme tady, tak do toho jdeme. Petr se prostě zeptal a sólo vstupenky jsme bez problémů koupili u pokladny. Dostali jsme přilby a šli se projít po stezce El Caminito del Rey, která je asi 5 kilometru dlouhá. Lístky se prodávají jako dvě varianty, bez průvodce za 10 Euro a s průvodcem za18 Euro. Po návratu jsme se šli vykoupat do jezera, které je vedle kempu a k večeru jsme zašli na tradiční Španělské jídlo Paella.
Caminito del Rey je stezka doslova připnutá na téměř kolmé skalní stěny desítky i stovky metrů vysoké, vine se úzkými roklemi nad řekami i potoky, vede skrz voňavé borovicové lesy, přes mosty i soutěsky. Prakticky po celou dobu vás bude provázet říčka Guadalhorce. Cestě se přezdívá také stezka smrti, protože v nejkrásnějším úseku, kdy se Caminito noří mezi dva 300 metrů vysoké skalní masivy, v minulosti zahynulo několik turistů. Nyní je Caminito del Rey zcela bezpečná a vhodná pro všechny aspoň základně trénované turisty.
7.10. Nové gumy - 330 km
Vyrazili jsme do města Málaga, kde nás čeká plánované přezouvání pneumatik. V 10:30 jsme odevzdali motorky v DEMOTU a zašli na kafe. Moje duše po třech opravách už drží, ale nechám ji vyměnit za novou a opravenou pro jistotu vezmu sebou. Petr si nechá vyměnit baterii, protože mu začala zlobit. Po hodině a půl máme hotovo a jedeme dál. Dnes to byl den plný spíše silniční jízdy a offroadu bylo méně. Sluníčko si musíme ještě užít, protože na severu v horách nás čeká deštivé a chladnější počasí. Dnes jsme si našli kemp u jezera Embalse de la Bolera. Zajeli jsme si na večeři do restaurace, která je kousek od kempu, ale při otázce "jestli mají jídlo" jsme dostali odpověď "ne". Tak jsme se před restaurací začali googlit další restauraci nebo alespoň obchod, abychom si koupili něco k jídlu. Najednou ale vyšel z původní restaurace číšník a kuchař a nabídli nám, že nám udělají bagetu. Řekli jsme si "proč ne", když jsou tak hodní na hladové motorkáře. Bageta byla plná masa, sýru a rajčat. Prostě super.
8.10. Jízda na sever - 336 km
Po opuštění Andalusie se nám trochu ochladilo, hlavně ráno. Přes den ale byla teplota příjemných 25 stupňů. Na dnešní cestě jsme poprvé na TETu v horách potkali dvě bandy motorkářů. Sledujeme počasí v Pyrenejích a Andoře a vypadá to, že nám tam bude pršet. Pro dnešní noc jsme si našli kemp u města Jarafuel, který je volně přístupný všem.
Při naší cestě se krajina mění každou chvíli.
Zázemí pro kemp v pohodě a čisté.
9.10. Průvodce - 400 km
Prostě parádní den. Začalo to ráno, když jsme zastavili v malé vesničce, kde byla kavárna. K snídani jsem si dal kávu, čaj a vafle s čokoládou a šlehačkou. Dobrý start pro denní porci offroadu. Tak si tak pěkně jezdíme po cestách a najednou se míjíme s motorkářem. Zastavíme a začínáme zjišťovat, odkud je a kam má namířeno. První zádrhel, on neumí anglicky a my zas Španělsky. Nakonec jsme se nějak domluvili a zjistili jsme, že je místní a on sám nabízí, že nám tady ukáže pěkné cesty podél řeky Cabriel. Říkáme, proč ne. Vynecháme naší cestu a jedeme s ním. Přijel na motorce Yamaha 400. Je to jednoválec a teď pojede jako první. Jízda začíná a jede opatrně. Po krátké době zjistí, že stíháme a pomalu přidává. Nakonec to byla tříhodinová parádní jízda. Celou dobu jsme jeli podél řeky a zastavovali na vyhlídky. Na pumpě jsme se rozloučili a každý si jel svou cestou. Díky Jorge.
Čas se nám krátí a spoustu kilometrů před sebou. Rozhodli jsme se přemístit po silnici až do města Alcañiz, poblíž kterého jsme si našli kemp. Je to možná jedno z posledních spaní ve stanu, protože počasí se nám má zhoršovat. Cestou se nám zase měnila krajina. Ke konci dne jsme ujížděli dešti a vcelku se dařilo. Teď máme příjemných 21 stupňů a pršet by nemělo. Uvidíme, jaké budeme mít počasí v Pyrenejích ve dvou tisících metrech nad mořem.
10.10. Změna plánu - 200 km
Ráno jsme měli snídani s obědem dohromady a vyrazili jsme projet poušť, která poušť vlastně není. Na GoogleMaps je to poušť Monegros, ale poušť tu není, ba naopak. Všude úrodná půda a zeleň. Abychom si to udělali zajímavější, tak jsme si našli pěkné cesty a jednu z nich náročnou. Náročná cesta byla vlastně stezka, která měla 8 kilometrů a na jejím konci měla být široká cesta. Cestu jsme projeli asi za 40 minut, široká cesta ale nenavazovala, byla pod naší stezkou. Motorky nešlo dolů dostat, protože to byl sráz. Museli jsme se vrátit stejnou cestou. Byl to pěkný trénink. Když jsme se nakonec dostali na širokou cestu, tak jsme vyrazili směr Pyreneje, kde začneme jezdit zítra. Dnes jsme si našli spaní ve městě Colungo v penzionu. Večer má pršet a my nechceme mít před koncem dovolené mokré věci. Už by to nebylo kde usušit, protože hezké počasí je na jihu, ne tady. Motorky s věcmi se do Čech dostanou cca 14 dní po našem návratu domů. Před penzionem jsme potkali motorkáře z Bordeaux, který je na cestách sám. Večer jsme pokecali a domluvili jsme se na ranní kávu. Thierry spí na pankáče ve stanu za vsí. Sraz máme v osm v kavárně.
Se změnou plánu na naší cestě jsme počítali již od začátku, ale teď víme, že to všechno klapne. Motorky musíme odevzdat v pátek do 19:00 hod. a letenky máme až na neděli ráno. Letenky jsou koupeny jako nejlevnější možné a proto nejdou přebukovat na jiný den. Petrovi se ale podařilo na pátek koupit další letenky za pouhých 800 Kč. Sice letíme přes Zadar, ale to nám nevadí. Dvě noci v Bordeaux vyjdou dráž. Doma tak budeme v sobotu ráno.
Thierry musel vstávat brzy, aby byl na osmou byl u kavárny. Sbalit všechny věci zabere nějakou dobu. Dali jsme velkou snídani a naše cesty se rozešly. Každý jsme jel jiným směrem. (Thierry na YouTube. )
Vyrazili jsme s Petrem směr Pyreneje a nevěděli, co nás čeká. Trasa začínala kousek od našeho bydlení, tak jsme začínali dříve než obvykle. Cesta začala hned stoupat a během dnešního dne jsme přejeli pět vrcholu okolo 1300 metrů nad mořem. Řekl bych tomu: nízké Pyreneje. To nejlepší nás čekalo až na závěr dne, když jsme vyrazili po 16:00 hod. do hor. Cesta nám zabrala dvě a půl hodiny. Dnes jsme překonali výšku 2200 metrů nad mořem a výhledy byly parádní a úchvatné. Cesty, kde jezdíte takto vysoko a po vrstevnici jedete třeba 20 kilometrů, já mám nejraději. Nahoře je ticho a jediné, co slyšíte, jsou zvony, které mají krávy na krku. Prostě super, nikde nikdo, jen dvě motorky na cestě. V horách žije hodně divokých koní a ty jsme i potkávali. Když jsme sjeli dolů, našli jsme si ubytování ve městě Alins a zítra vyrážíme do Andorry. Na dnešní večeři jsme se nechali překvapit, co nám donesou a jídlo bylo dobré. Po dnešním dni si zasloužíme pořádný jídlo.
Vrchol ve výšce 2200 m.n.m.
Jehněčí z místních hor, připravené tradičním Pyrenejským způsobem s francouzskými houbami.
12.10. Andorra - 220 km
Do Andorry to máme kousek a tak ráno vyrážíme hned po snídani. Silnice se začíná kroutit a po několika kilometrech končí asfalt a dále je jen šotolina. Cestou nahoru jsme potkali bandu na BMW, hledali své dva odpadlíky. Pokračovali jsme dál a dosáhli jsme hraničního přechodu, ze Španělské strany na něj vede cesta šotolinová, na straně Andorry je ale pěkný asfalt. Hranice mezi Španělskem a Andorrou se nachází ve výšce 2300 m.n.m. Naše cesta přes Andorru vedla jen po asfaltu a napojovala se na Španělský TET. V této malé zemi jsme měli jsme jeden cíl; a to je Volkswagen T1, který je ve výšce 2600 metrů na opuštěném místě. Cesta nahoru byla místy náročná, ale stála za to. Nahoře jsme strávili asi dvě hodiny, v klidu jsme se nasvačili u vraku auta a pak už jsme jen jezdili po vrškách a užívali si cesty, které u nás nejsou. Autovrak jako takový je zajímavý jen kvůli poloze, kde se nachází. Souřadnice na VW T1 42.4718951N, 1.5437561E. Dále jsme pokračovali na východ offroadem, kde už nás čekali nižší kopce. K večeru jsme se otočili na západ s tím, že pojedeme prozkoumat vyšší kopce. Počasí nám v Pyrenejích přeje a svítí sluníčko, ale rána jsou tady chladná. Ubytování jsme si našli ve městě La Sez ďUrgell, kde si naplánujeme i zítřejší poslední offroad.
Španělsko a příjezd po šotolinové cestě.
Andorra a nový asfalt 
Tam nahoře je VW T1, najít ho ale není snadné. 
Na výlet a autovraku přijeli i Španělští turisté, kteří tam dorazili s Toyotou Land Cruiser. Chtěli vyfotit u našich motorek.
Sez ďUrgell v noci
13.10. Průzkumníci - 269 km
Pro dnešní den jsme měli v plánu přejet vrchol 2400 m.n.m., který jsme si našli v mapách. Ranní káva proběhla jako každodenní rituál a po pár minutách startujeme stroje a jedeme vstříc neznámému dobrodružství. Sice jsme museli občas hledat správnou cestu, ale výsledek stál za to. Kopec a vrchol byl jedno velké lyžařské středisko. Nahoře jsme byli sami a klid, který nahoře panoval, je nepopsatelný. Pokračovali jsme po trase Trans Euro Trail. Trasa vedla na Francouzské hranice, v plánu nebyla, ale byla parádní a my si tak naposledy si užívali Pyreneje na maximum. V odpoledních hodinách jsme se rozhodli, že pojedeme do Francie a zkusíme místní offroad. Ve Francii teď stávkují zaměstnanci rafinerií a dodávky jich zastavilo pět z celkových osmi. Na pumpách se tvoří až několikahodinové fronty. Na poslední pumpě před hranicemi s Francií jsme natankovali a i tam už fronta byla. Necháváme to být a když bude potřeba, tak to budeme cestou zkoušet. Dnes jsme ukončili naše offroadové řádění a zítra nás čeká silniční přesun do Bordeaux, kde předáváme motorky. Ubytování máme zamluvené už ve Francii v lázeňském městě Le Laca.
Francie se zbláznila a lidi tankují do aut i do kanystrů. Benzínová pumpa na Španělské straně a ve frontě jen Francouzi. Tady jsme strávili půl hodiny.
14.10. Na jednu nádrž - 290 km
O problému s benzínem jsme věděli a proto to byl napínavý den. Plnou nádrž jsme už dávno neměli a navigace nám ukazovala 290 kiláků. Uklidňovali jsme se, že podle našich propočtů to musí vyjít. Cestou jsme benzínové pumpy potkávali, ale zavřené nebo s frontou. Jeli jsme úsporně a benzín nám nakonec vystačil. Dovolená nám deštěm začala a deštěm také končí.
Motorky jsou celé a my také. Naše cesta trvala 17 dní a ujeli jsme 5000 kilometrů. Navštívené země: Francie, Španělsko, Portugalsko, Andorra. Na jednu motorku: dvoje pneumatiky Mitas Terra Force a 210 litrů benzínu.
14:30 hod. Předávání motorek
Motorky i s věcmi jsme odevzdali na místě, kde jsme si je před 17 dny vyzvedávali a Didier je za 14 dní předá dopravci, který pojede do Čech. Přijel se na nás podívat i Thierry, kterého jsme potkali ve městě Colungo. Pozvali jsme ho na kávu, pokecali jsme o cestě a rozloučili jsme se. S Petrem jsme vyrazili na letiště. Letadlo nám letí v 19:50 do Zadaru.
Spoj do Prahy letí ve 23:40.
15.10.
1:00 hod. Zase doma
Dovolená se povedla a plány jsme upravovali podle potřeby. Ráno jsme sedli na motorku a večer hledali ubytování, ale každý den byl jiný. O to přesně jde. Já vždy na dovolené zapomenu, jaký je den a užívám si dovolenou plnými doušky. Nejlepší je vyprázdnit si hlavu na motorce. Motorky vydržely, vezou si domů pár šrámů. Počasí nám vyšlo taky parádně. Poslední čtyři dny dovolené mělo pršet, ale nakonec se předpověď změnila a na nejvyšší kopce jsme měli počasí tak akorát. Domů si vezeme spoustu vzpomínek a zážitků, které stály za to.
Kdo se bude chtít vydat po našich stopách, tak GPX soubor zde, je tam celá cesta i denní etapy. Ten, kdo nechce jezdit v offroadu, tak si tady taky užije spoustu hezkých silnic. Stačí jen vyrazit a užívat si svobody na motorce.
Španělsko je offroudový ráj, může se jezdit prakticky všude. Narazíte zde na všechny druhy terénu. Je potřeba počítat s tím, že mimo sezónu je spousta obchodů, kaváren i ubytování a kempů zavřených. Pyreneje jsou asi nejlepší trip po Španělsku, který jsme jeli. Na jihu jsou většinou rychlé offroadové cesty, kde můžete pelášit. Španělsko je velká země s mnoha tvářemi krajiny. Při přejezdu se vám krajina několikrát změní před očima i pod koly a to je úchvatné. Lidé jsou milí a dá se dobře domluvit. Silnice jsou všechny v dobrém stavu a užijete si to i na silničním přejezdu. S benzínem nebyl žádný problém a seženete ho všude. V Pyrenejích se dá také lyžovat, střediska jsou veliká.
Portugalsko je jedna velká skála a offroad je tu obtížnější. Malé vesnice jsou moc pěkné a lidé přátelští. Většinou se dá jezdit také všude. Cesty jsou rozdílné jak na jaře, tak na podzim. Hodinky ukazují o hodinu méně. Tady narazíte i na jemný písek v lesích, a ten dovede jízdu pěkně potrápit.
Andorra je menší země, než se na první pohled zdá. Hory jsou impozantní, nádherné. Ve městě Andorra la Vella, které jsme projížděli, je hodně benzínových stanic. Na malém místě je všeho dostatek a hodně lidí. Jsou tu i lyžařské střediska, lyžování tady bude jedinečné.
S Petrem jsme se rozhodli, že za tuto naši motodovolenou necháme ve Španělsku zasadit 40 stromů, které tam porostou a eliminují CO2, které jsme vyprodukovali při naší cestě.
5.11. Motorky v ČR
Ráno se nám vrátili motorky z Francouzského města Bordeaux. Vzhledem k tomu, že na motorce mám najeto 30 000 kilometrů, tak jsem odvezl motorku k Tomášovi na dílnu, kde budeme dělat pravidelný servis. Petra čeká menší servis a kontrola celé moto po dovolené.
Video ke zhlédnutí:
Děkuji za přečtení a sdílení
Komentáře
Okomentovat