48 kiláků a pochod z Čerčan do Prčic

Při pochodu ze Severu na Jih Prahy zazněla báječná myšlenka. Jak jinak, než výzvová. Jeden z nejznámějších dálkových pochodů, které se v České republice už tradičně pořádají, nám utkvěl v hlavě pochod Praha - Prčice. 
Pořadatel nabízí vícero tras s různou obtížností a délkou. (Praha - Prčice) My jsme si vybrali třetí nejdelší (pro chodce), která startovala v Čerčanech - 48 km. Start je otevřený mezi 6.30 a 9.00 hod. My jsme startovali v 7 ráno. A historie se opakovala, opět jsme měli být na trase tříčlenná posádka a nakonec jsme šli jenom dva. Moribundus úřadoval.


Budíček mi zazvonil ve 4.45 hod. a sraz s kamarádem jsme měli u mne v 5.20 hod.  Měli jsme půl hodiny na přesun autem k Vršovickému nádraží. Vlak nám odjížděl v 5.56 hod. V 6.43 jsme dorazili na Čerčanské nádraží, kde jsme si odstáli frontičku ke startu. Nápad startovat hned takto zrána jsme prokazatelně neměli sami. Na startu jsme dostali mapu s trasami a s políčky pro razítka z průběžných kontrol na trati. Bez těch totiž na konci nedostanete botičku. :-)





Těšili jsme se na krásnou přírodní trať, lesy louky v okolí řeky. Naše očekávání bylo naplněno v celé první třetině trasy. Dlouho jsme šli podél řeky Sázavy přes Poříčí nad Sázavou po červené turistické značce. Směrem na Konopiště jsme míjeli kaskádu nádherných rybníků, která skončila až někde za Bystřicí směrem k Vrchotovým Janovicím. Potom ale nastala změna. Z krásného trailu jsme skončili na silnici. Občas nás potěšila turistická trasa přes louku, ale brzy nás to zase vrátilo na asfalt.


Start z Čerčan otevírá jednu z páteřních prčických tras. Postupně se na ní napojují tratě se startem v Benešově a v Bystřici. Pod Kosovou horou se čerčanská trasa sbíhá s trasou z Pikovic, z Prahy-Hájů a z Týnce. Posledních 10 km (cca) je to pěkná masovka a na trase, která kopíruje asfaltovou cyklostezku,  je skutečně hodně lidí.

A jak jsme to zvládali?
No..... chceme si to pamatovat, tak jsme si po každých 10 km natočili krátké reportáže a s těmi se tu s Vámi podělíme.

Prvních 10 km:
Doba na trase: 1:50 
Po cestě poprchává, je příjemné klima, jsme čerství a stále plní sil. Kamarád má mokré boty, ale náladu dobrou. :-)

20 km:
Doba na trase: 3:37
Stále poprchává, vyšli jsme z lesů a velmi fouká, trochu jsme se zakufrovali, protože značení na trati bylo poněkud matoucí a tak jsme si prodloužili trasu o 2 km.  Sil máme stále vcelku dost, dokonce se nám chtělo i chvíli popoběhnout, tak jsme si zlepšili průměrné tempo.

30 km:
Doba na trase: 5:27
Déšť a vítr se nám začal poněkud zajídat. Z postoje "je to příjemně osvěžující" a stal postoj "fakt to není příjemný", všudypřítomné vlhko se nám moc nelíbilo. Začaly se ozývat první bolístky. Už víme, že máme kolena, kyčle, kříž a podkolenní vazy. Žádná tragédie, ale víme o nich. Mezi dvacátým a třicátým kilometrem se nám ještě chtělo popoběhnout, protože to svým způsobem pomáhá. Změní se mechanika pochybu a zatížení jednotlivých svalových skupin. Avšak s narůstajícím počtem kilometrů v nohách se nám běhat chtělo méně a méně.

40 km:
Doba na trase: 7:42
Už ..... to ..... bolí. Sice už nepršelo, ale měli jsme jiné vjemy. Velmi intenzivně jsme cítili různé části těla. Já podkolenní vazy, puchýř na boku paty a kamarád kolena a kyčle.  Už jsme neběhali, počítali jsme kilometry do konce. Rozčilovali nás čerství pochodníci, kteří nás míjeli. Pak nám došlo, že to budou nejspíš ti, kteří se k nám připojili z kratších tras. Trasa se zahusťovala. A už to byl jen a jen asfalt (cyklostezka až do Prčic).

50 km:
Doba na trase: 10:03
Jedeme dál pod heslem "každej krok bolí". S ohledem na skutečnost, že jsme se si trasu díky špatnému odbočení prodloužili o více než 2 km, tak jsme naťapali 50 km a pořád jsme ještě nebyli v cíli.  A věřte nebo nevěřte, na cíl jsme se velmi těšili. Když jsme po pochodu shlédli naše video, sami jsme usoudili, že na padesátém kilometru už z nás křičelo, že moc sil nezbývá. Obdiv všem, kde se pustili do 70 km trasy.


Cíl: oficiálně 48 km, naše vzdálenost: 50,8 km
Doba na trase: 10:13
A je to tam!



Všechny check-pointy jsme absolvovali, tak jsme si v cíli mohli hrdě vyzvednout příslovečnou botičku. Yes!!! Na náměstí v Prčicích, kde se nacházel cíl, bylo i množství stánků, kde si člověk mohl dopřát různé občerstvení. A hlavně tam bylo mraky lidí ..... není divu, jedná se o jeden z nejznámějších dálkových pochodů v Čechách. A taky tam byla Horalka v cíli pro všechny, co pochod úspěšně absolvovali. A taky tam byl svozový autobus na nádraží v Heřmaničkách, odkud jsme se se zbytkem sil dopravili vlakem zpět do Prahy a domů. A teď si zkuste představit tu nejvíc nepříjemnou věc z celého pochodu. :-) Ty mraky lidí se nacpou do autobusu a většina z nich jede na Prahu. Tak a teď si s 50 km v nohách zkuste sednout.



Počet kroků na hodinkách mluví za vše.

Video ke zhlédnutí: 


Děkuji za přečtení a sdílení.

Komentáře

KAM V ROCE 2025?

TET a ACT Itálie, TET Chorvatsko a Slovinsko