Ze severu Prahy na jih

 


Myšlenka na pochod ze severního okraje Prahy až na jižní pól v nás zrála docela dlouho. Chtěli jsme se po celou dobu držet u Vltavy. Díky systému cyklostezek se nám to téměř po celé trase povedlo. Původně jsme měli jít ve čtyřech. Já dva kolegové z práce a kamarádka. Nakonec jsme se na místě srazu sešli jen ve dvou. Přeci jen výhled na trasu dlouhou 30 km mohl být odrazující.
Náš severojižní pochod Prahou podél řeky Vltavy začal ráno srazem na Masarykově nádraží a odjezdem do místa srazu, do zastávky Praha-Sedlec. Rada, pro ty, kteří by se tam také chtěli vypravit a nemají lítačku zní: Nekupujte si lístek na MHD prostřednictvím SMS, SMS jízdenky platí všude kromě vlaků.
Výchozí místo bylo na druhé straně řeky, museli jsme využít přívoz. Hned z rána jsme si pěkně rozproudili krev, museli jsme ho od vlaku dobíhat, jinak bychom v ranní mlze čekali další půlhodinu. Batůžky nacpané svačinou a vodou na zádech, na tváři úsměv a v hlavě odhodlání jít konstantně celý den, téměř se nezastavovat, aby nezatuhly svaly na nohou. Věděli jsme, že to dáme, otázka byla jen jak. 
Vyrazili jsme na trasu něco po deváté hodině. Když jsme o celém pochodu zpětně přemýšleli, rozdělili jsme si ho na pět etap a ke každému jsme si zapsali, co jej charakterizovalo:
  1. Hezký úsek
  2. Průmyslový (nehezký) úsek
  3. Městský (trochu hezký) úsek
  4. Centrum (přelidněné)
  5. A zase hezký úsek

Tady začalo naše putování Prahou ze severu na jih

1)
Hezká atmosféra, ranní mlha, nikde nikdo, příroda, klid, skály a spousta zeleně. Zoologická na dohled a pěkný Trojský slalomový kanál. Sledovat kajakáře, kteří to umí, je super.




2)
Od Trojského mostu až do Libně nebylo na co koukat, prostě to nebylo ani trochu hezké. Žádný výhled, auta nad hlavou, špinavá řeka a trochu smrádek. Stručně bychom mohli říci, že nás uvítaly stinné stránky velkoměsta.


3)
Nový Karlín je vcelku fajn. Měli tam dobrou kávu a dali jsme si na lavičce první sváču. Bylo tam už na co koukat. Spousta novostaveb, moderní architektura kombinovaná se zelení tvoří zajímavý projekt.


4)
Centrum známe, věděli jsme, co čekat, ale přesto se nám tam nejvíc nelíbilo. Všude bylo hodně lid. A také tím, že to tam dobře známe a neobjevili jsme nic nového, nám tento úsek přišel asi nejnudnější. Zkoušeli jsme z našeho směru utéct na druhou stranu řeky, na Kampu, ale dopadlo to stejně. Spousta lidí a nic, co by nás překvapilo. Od Palačáku se nám podařilo pokračovat podél řeky po Náplavce. Každým kilometrem se to lepšilo a i když jsme procházeli místa, která důvěrně známe,  nálada šla opět nahoru. Od Náplavky dál už to bylo pěkné. Jen se začaly hlásit nohy a různé jiné části těla. Kondičně jsme na tom podobně, tak jsme si uvědomili,  že už jsme ušli hezký kus štreky, tak nějak ve stejném čase. 








5)
Tohle už byl zase dobrý úsek. Čistá voda a spousta zeleně. Paradoxně vzhledem k pěknému počasí tam bylo málo lidí. Nu což, bylo úterý, tak možná proto.

Cíl splněn a z plánovaného pochodu ze severu na jich se stalo krásných 40 km napříč Prahou podél Vltavy.

Původní plán zněl jasně. Dosáhnout až jižního pólu Prahy. Tam jsme došli a hodinky nám naměřily krásných 36 km. Těšili jsme se, že se tam ponoříme do Vltavy a dáme trochu odpočinku bolavým nohám. Ty už se cca od 33 km hlásily ke slovu. Jenže na malé plážičce, která je od pólu na dohled, se jak naschvál usídlili rybáři a my měli po koupání. Jenže, když už se člověk na to koupání v chladné řece těší, tak  to jen tak nemůže zabalit. Koupání jsme nechali na jiné místo v Komořanech. Stejnak jsme tam měli namířeno na autobus.
Vltava měla osvěžujících 16 st. a nechali jsme se ochlazovat 15 minut. Po koupání hodinky říkali 38 km a tak jsme si řekli, že to zaokrouhlíme na kilometrů 40 a to jsme nakonec zvládli i s cestou na autobus.

A trochu statistiky na závěr:
  • Délka trati: 40,25 km
  • Čas na trati: 7h 56min 07sec
  • Průměrné tempo: 11:50
  • Celkový počet kroků za den 54 075
  • Celkový počet km za den 44,7
  • Oba: 2 sendviče, 2 porce ovoce, energetická tyčinka, vojenská čokoláda, 2 kapsle magnezia, káva, limo, spousta vody a na závěr teplá polévka

Děkuji za přečtení a sdílení.

Komentáře

KAM V ROCE 2024?

Jaro: Chorvatsko, po stopách Dinaric Rally a podzim: 14ti denní cestování v Řecku