Rumunsko 2020

Do Rumunska se vracím po sedmi letech, protože jsem chtěl tuto zemi poznat víc. Koupil jsem PRŮVODCE PO RUMUNSKU 3 (OFFROAD) od motorkáře, který se v Rumunsku narodil. Ke  knize obdržíte kód, který vám v aplikaci odemkne trasy. Kniha obsahuje 13 etap s nájezdem 3000 kilometrů, z nichž dobrá polovina je offroad. Vzhledem ke COVID situaci, jsme si do poslední chvíle nebyli jisti, jestli pojedeme nebo zůstaneme doma. V pátek 19.6.2020 jsem odjel do jižních Čech povyprávět o cestě do Dakaru na cestovatelském víkendu. V sobotu ráno jsem zjistil, že Rumunsko otevřelo hranice, neváhal jsem a kontaktoval Romana, že jedeme. Chtěli jsme se přiblížit vlakem do Košic, ale vlaky stále nejezdily. Co naplat - jestli se chceme podívat do Rumunska, musíme 1000 km po dálnici. S Romanem jsme se domluvili na neděli 21.6.2020 v odpoledních hodinách. Na cestu jsme se vydali okolo 16:00 a vyrazili jsme směr Brno, dále přes Bratislavu a Budapešť do města Kluž, kde nám začínal okruh a první etapa. Na cestu offroadového Rumunska se vydaly motorky stejného ražení - 2x Yamaha Tenere 700. 

Takto vypadá 3000 km uzavřený okruh po Rumunských horách a dobrá polovina se jede v offroadu.

Dvě Tenérky, z toho je jedna ošlehaná a prověřená africkým větrem. Druhá je nová, po zajetí a je připravená se ušpinit.

Na cestu dostanu vždy nějaký talisman. Pro Rumunsko byl vybraný plyšový lev. 

Hned první den jsme si vybrali poloniny u města Kluž. Posledních pár dnů tady vcelku vydatně pršelo a jízda proto byla obtížnější. Jezdili jsme až do té doby, kdy se na nás přiřítila velká buřina. Jen pro upřesnění - jeli jsme nonstop z Čech a hned jsme se vrhli na blátivé cesty. Za suchého počasí by byla jízda po vršcích nádherná, ale my jsme vzhledem počasí, projeli možná jen polovinu.

Bláto bylo všude a jízda byla zábavně obtížná.

Počasí bylo nevyzpytatelné, proto jsme hledali nějaký levný penzion na přespání. 

Doplňovali jsme zásobu vody ze studánek. Voda byla pitná.

Tam, kde jsme bydleli, jsme byli vždy sami a panovala tam dobrá nálada.

Když je cesta úzká.

Některé výhledy braly dech a bylo mnoho míst, kde jsme zastavili a jen tak se koukali do okolí.

Našli jsme nocování na Google mapách, Penzion byl ale zavřený a majitelé nebyli doma. Jejich soused, také motorkář, který projezdil kus světa, nám nabídl pomocnou ruku. Řekl, že se o nás postará a bude rád, když přespíme u něj doma. S radostí jsme souhlasili a už jsme parkovali motorky u něj v garáži. Připravil nám pokoj na přespání a objednal večeři. Celý večer jsme seděli venku a povídali si o cestách. Vyprávěl nám, že na jeho cestách mu lidé také vycházeli vstříc a proto je rád, že může zase on pomoci nám. Druhý den ráno jsme si dali vydatnou snídani a po rozloučení jsme se vydali na cestu.

= Toth Csaba - very nice place and thank you for everything =

Jeli jsme okolo Drákulova hradu, který se nachází u obce Bran, na historické hranici mezi Transylvánií a Valašskem. Hrad Bran inspiroval Brama Stokera k vylíčení Drákulova hradu ve svém románu, ve skutečnosti se však nejednalo o kaštel, který historicky patřil vojvodovi (knížeti) Vladovi III. Drákulovi. Skutečnou rezidencí knížete Drákuly byl hrad Poenari (dnes zřícenina). Na nás tu bylo hodně turistů a proto jsme se moc nezdržovali a jeli jsme do hor.

Hrad Poenari se nachází na Transfagarašan (DN7C). Při naší návštěvě byla silnice zavřená z důvodu automobilových závodů. 

Když jsem v roce 2013 projížděl tímto krajem, tak jsem nenavštívil Transalpinu (DN67C), a letos se mi to povedlo. Hezká asfaltová silnice, která vás vyveze až do výšky 2145 m n. m.

Před vrcholen Transalpiny je odbočka na pěknou šotolinu, kterou pojedete asi 50 km. První část vede po vrstevnici a část druhá je lesnatá a pomalu klesá dolů. Kdyby jste jeli po DN67C do města Novaci zabere vám to tak hodinku, ale tato cesta, která vede do stejného cíle stojí doopravdy za to. Pár hodin tam strávíte, ale ta panoramata si budete pamatovat. Top cesta.

Došlo i na kempování a opékání buřtů. Kousek od nás se nachází řeka Lotru, kde jsme se po celém dnu vykoupali.

Poloniny na jihu Rumunska 

Projížděli jsme i lom, kde se už léta netěží. Zde bylo obtížné nalézt tu správnou cestu, protože cest tam bylo mnoho. 

Když přijíždíte do vesnice Eftimie Murgu, nelze si nevšimnout 22 vodních mlýnů, které byly certifikovány v roce 1722. Některé z nich jsou v troskách, ale některé části jsou stále funkční. Zamčené mlýny jsou místními obyvateli stále využívané. Ty otevřené jsou připraveny na návštěvy turistů. 

Kempování poslední den bylo obohaceno noční bouřkou a slejvákem. 

Pro naši cestu domů, jsme si nechali umýt motorky u pána, který myje kamiony. Naše motorky měl jen tak na zahřátí, za nimi stojí kamionek - práce možná na hodinku.

Dovolená trvala 10 dnů, z toho 8 dnů v Rumunsku (2500 km) a 2 dny přejezdové (2100 km). Vzhledem k tomu, že kniha má 13 etap, tak jsme museli upravovat trasy tak, abychom uzavřeli okruh po Rumunsku a vešli se tak do osmi dnů. Všechno vyšlo jak mělo, a trasy podle knížky byly opravdu povedené. Musím říct, že po návratu jsem měl na nějakou chvíli offroadu dostatek.

Video ke zhlédnutí:  Okruh Rumunskem terénem s Tenérkama

Děkuji za přečtení a sdílení